sobota 3. září 2011

Kde jsou děti??? ... u babiček :-))

Kde jsou rodiče???... na ferratě :-))
Maci měla nápad... "pojedeme na víkend do Blavy, už jsme tam dlouho nebyli, co?"
Maci měl nápad... "necháme Majdu mamce a zajedeme si někam k Vídni na ferratu, co Ty na to?"
no a bylo rozhodnuto :-))) Terezka jela s babičkou a dědou na karavan na ryby, Madlenka jela s maminkou a tatínkem za druhou babičkou do Bratislavy :-))
Výběr ferraty nebyl jednoduchý... jak je Maciho zvykem vybral nějakou E ferratu, já si přečetla několik recenzí a jak je mým zvykem, začala jsem remcat, že se asi zbláznil, že to nedám... prostě klasika :-))
Těžko říct, jestli je dobře, že na mě dal a zapátral znovu... nicméně nový výběr Hans von Haid-Steig byla dobrá volba. Sice teda nástup pod ferratu hodina a půl do kopce, pak se oblíknout do úvazu a jde se na věc... Když jsme přišli pod nástup, byly tam tři skupiny oblékajících se lidí, fronta ve stěně na žebříku a my dva nesnášející masové akce... nicméně dle propozic, které jsme našli by měl nástup začínat slepičím žebříkem a traverzem a měl by být kousek vlevo od starého nástupu. Tak jsme zadoufali, že jsme u starého začátku a vydali se na průzkum více doleva... trochu jsme si vyšlápli po suťovém poli a zjistili, že to správné místo byla nejspíš ta dálnice:-( tak jsme seběhli zase dolů a ejhle...fronta na žebříku nebyla, před námi nastoupili dva lidi a jednu skupinku jsme "předběhli" tím, že jsme se teda fofr rychle nastrojili :-)
Samotná ferrata nám trvala hodinku a půl, ale i s čekáním asi na dvou místech. Šli jsme komínem, šli jsme po kolmém žebříku na stěně, šli jsme po žebříku s prázdnem pod nohama, šli jsme traverz... myslím, že tam bylo od každého trochu. Ke konci se nám zakabonilo, zvedl se vítr a zatáhlo se, ale krásné počasí vydrželo a cesto dolů už zase peklo.
Sestupovka byla drsná, člověk toho má po těch předchozích třech hodinách docela plné baterky, nohy se třesou nebo bolí a před sebou máte dvě hodiny dolů... nejdřív po zajištěné skále, potom lesem a nakonec po svážné cestě... ještě, že jsme parkovali u potůčku a nohy jsme si pak mohli zchladit :-)

Žádné komentáře:

Okomentovat