"kam jdete holky???" "Majda plakala a chtěla za mamkou"

čas rozhovoru: 22:01h, venku -16°C, vichr a sněžení!

Dneska jsme dopoledne jezdili u baráku na vlecích, Terezka zvládla i velký. Sice s prvotním vztekáním a plakáním, protože 2x spadla hned dole z vleku a sekla se. Na potřetí ji Maci pomohl nasednout a já čekala v krizovém místě přibrzdění vleku, kde to Terezka neustála a padala. Přidržela jsem jí a Terezka vyjela až nahoru... jenže nahoře nevím co jí to napadlo, nepočkala na Maciho a pustila se dolů...sjela to šusem...nechápu, že to ustála a nespadla, ale prostě to dala :-)) druhý nástup na vlek jsme udělali stejně a nahoře už taky počkala, takže dolů už to šlo hezky za asistence a s obloučkama :-) Nicméně po třech jízdách bylo Terezce zima a už nějak nezvládala na nohy, tak začala padat.
Majda zatím dole plakala a smlouvala, že chce domů. Tak jsem s holkama odešla domů na polívku a Maci, že si zajezdí...přišel za 40minut po nás, že odjela skupinka, zůstal tam sám a vleky dojezdily... ach jo :-( no nic, tak jsme si došli na oběd, oblékli se a vyrazili do Popradu na nákupy. Všechny tři máme nové čepice a tatínek se rozšoupnul trochu více... začíná si připravovat výbavu na Mont Blanc:-)
Cestou domů jsme míjeli kamiony odstavené, hrabající a klouzající a říkali jsme si, jak jsme rádi, že nás nic podobného nepotkalo. Jenže jsme si to říkali moc brzo :-) Po odbočení z hlavní cesty k apartmánům, jsme po pár metrech zapadli do závěje :-)) takže jsme šli asi 50m za tmy, fučelo jak blázen, zima že by psa nevyhnal, závěje skoro až po kolena... no sranda, teda vyjma Majdy, která to prořvala, že je jí zima (no je fakt, že mě v těch džínách taky do zpěvu nebylo :-)) ).


Dali jsme holkám véču, uložili je a když už Majda spala,vydali jsme se vysvobodit autíčko. Terezka měla telefon, nechali jsme odemčeno (kdyby něco), navlíkli jsme na sebe co se dalo a vyrazili jsme. Byli jsme tam dvě hodiny a kdyby nejel kolem majitel restaurace, hrabeme tam asi ještě teď :-) Vycuknul nás ven ze závěje a auto jsme nechali zaparkované dole u hlavní cesty, nahoru to nedal ani on s X6tkou :-) Když jsme se vraceli do apt, říkali jsme co asi ty holky, jestli už spinkají... v tom jsme otevřeli dveře a v chodbě řvoucí Majda oblečená do kombinézy a Terezka zapínající si bundu... to jsme teda nečekali ani v těch nejdivočejších představách :-) Majda se vzbudila, plakala, Terezka nám volala my to nebrali a tak se začala bát a vyhodnotila jako nejlepší řešení, obléknout sebe a Majdu a jít za náma:-)))) Navrstvila Majdu i sebe dostatečně, takže je to šikula, ale snažili jsme se jí vysvětlit, že příště si má zalézt s Majdou do postele a zkusit ji utišit a ne nás jít hledat do mrazu a sněhu :-))))