Sluníčko na nás vykukovalo už od rána a tak jsme vymýšleli co s načatým dnem. Že budou děti chtít bobovat nám bylo jasné a měly to slíbeno na odpoledne, ale dopoledne se nám nechtělo jen tak proflákat v chalupě, když venku je tak krásně. Padl návrh na nějaký delší výšlap což jsem jako jedna z prvních sabotovala, protože Majda je po neštovicích a ani zdravá 6km tam a 6 zpátky nedá a krosna je doma pod postelí... nebyla jsem sama, kdo měl stejný názor... takže tento výlet odsouváme, snad na příští rok, a teď vyrážíme malovat ptáčky :-)

Udělali jsme nálet na místní dřevařství, náš oblíbený podnik, a byli velmi mile překvapení. Pán, nejen, že nám poskytl slevu, když viděl, kolik se nás tam narhnulo, ale ještě byl samý úsměv a trpělivost a jelikož tam měli spoustu krásný věcí, které tam dříve neměli, naše peněženky zažívali trochu tajfun :-)) a my máme krásný dřevěný svícínek do budoucího domečku, kterého se snad dočkáme co nejdřív.

Po výborném obídku, který jsme si dali na chalupě ze zásob jsme vyhnali děti na mráz a šli bobovat :-) Když už byly děti a řádně promrzlí, vyrazili jsme na cestu zpět... krásně nám to vyšlo, protože po malé svačince byl akorát tak čas na převlečení a vyhlížení Čerta s Mikulášem a Andělem... dětičky byly jako vždy kouzelně zaražený, ikdyž dubňáčci se snažili držet formu a nepropadat panice :-))) Čert byl letos umírněnější než vloni, takže žádná výplň dveří nepadla za vlast, za to Mikuláš měl nějakou veselou náladu a občas pletl písmenka a slova, která četl z Knihy hříchů... Nakonec to dopadlo všechno dobře, nikoho neodnesli (Andělka teda měla namále a už měla jednu nohu v pytli, ale se svým naprostým klidem a úsměvem zkopla pytel a zahrála na flétnu :-) ) Na všechny děti se dostaly balíčky, proběhla tradiční společná fotka a pak už se děti vrhnuly na dobrůtky a začaly řešit svůj obvyklý problém... "byl to nebo nebyl čert???" :-))))
Když jsme zahnaly dítka do pelechů, což bylo teda dřív než včera, rozložila jsem v jednom pokoji stůl a vrhla se na bolavá záda holek... snad se jim masáž líbila a trochu ulevila :-)
V neděli jsme po snídani začali balit a bohužel za velkého protestu a Terezčiny scény jsme asi v jedenáct hodin odjížděli... spěchali jsme domů za Macim a navíc jsem měla mít ve čtyři hodiny další masáž... nakonec Maci byl v Čakovicích a kámoška na masáž zapoměla... škoda, mohli jsme ještě chvíli pobýt... ale snad příště nám to celé vyjde trochu lépe, pojedeme komplet a nebude důvod spěchat...
Žádné komentáře:
Okomentovat