Počasí na práci jako stvořené...


Ráno jsme rychle vyběhli s Macim zasadit jedličku a Honza jako by tušil, že ho bude potřeba se k nám tomu nachomítl :-) Pak dorazil taťka s bráchou a autem plným kolečka, fanky, lopat... taťka šel rovnou na svah dělat kokosovou síť a brácha si dal kávu :-) každý jsme se pak rozběhl za tím svým... Já do kuchyně, taťka s holkama na svahu a brácha s Honzou a Macim za barákem na zdi. Všem to krásně odsejpalo, jen škoda toho počasí. Holčičky neměly na nohách boty, ale bahnivé koule a Madlenka chodila každou chvíli domů, že je jí zima a hlavně se teda vztekala, že od ní nechce nikdo pomoct. Po hromadném obědě (ještě, že máme tak veliký stůl:-) ) musel taťka odjet, brácha chtěl původně taky, ale asi ho to s klukama bavilo, takže nakonec jsem ho vezla já asi až v pět hodin.
Já jsem začala sázet skalníky a to běhání nahoru dolů po žebříku byl teda pořádnej opruz...večer jsem necítila nohy a o těch rozmáčených rukou ani raději nemluvit.
No ale jak svah tak zeď se nám krásně rýsuje a zase bude vidět kus pořádné práce...
Žádné komentáře:
Okomentovat