234.den - Už 1 rok

nám dělá Magdalénka radost :-) Je to takové naše usměvavé sluníčko a tak doufáme, že jí to vydrží i po zbytek života. Foukat jsme jí ještě nenaučili a tak jsme narozeninový dort s jednou svíčkou sfoukávali my, rodiče. Madlence se zprvu do dortu rukama nechtělo, protože rukama se přece nejí, ale nakonec neodolala a do šlehačky se pustila s vervou jí vlastní :-)) Terezka jí popřála k narozeninám alespoň po telefonu, když už tady s námi nemohla být. Její první věta do telefonu byla: " přeju Majdalence všechno nejlepší a hodně zdravíčka k narozeninám" a poslala jí pusinku!

My jsme se po dortíku vydali na procházku a kofolu do Kunratického lesa (vyrazili jsme směr Krč kam normálně nechodíme a ještě že máme offroad místo kočárku :-)) ).