To byl ráno šok

při pohledu z okna jsem se musela nejdřív podívat do kalendáře... střechy bílé a to nemluvím o chudinkách kytičkách, jaký musely prožít šok...

Takže dnešní den začal vytažením foťáku, to už se mi dlouho nestalo :-)) V županu jsem se kroutila před dveřma, abych zachytila jinovatku jak nejlépe dovedu... a trochu jsem si posteskla, že nemám po ruce Markétu a její pevnou dvoustovku :-)))
 No ale byl to jediný zajímavý moment dnešního dne... i když vlastně:-) Po snídani, finančáku, nákupech a odvozu strejdy z nemocnice jsem se na chvilku zastavila :-) Všechny tři jsme se najedly, Madlenka se posléze uplakala v postýlce... vážně nechápu co se s ní děje, ale každé usínání je s neskutečnou scénou a pláčem... je to tak unavující. V poledne, večer... půl hodiny řev, nebo dělání blbin v postýlce :-( Nejraději by byla, abychom u ní někdo ležel... ale představa, že si na to zvykne, ze mě dělá kámen a žulu a tak jí chvíli chlácholím, povídám, ale nakonec vždycky odejdu a nechám jí plakat, ach jo, snad jí to brzo přejde :-( Zrovna teď tam taky vypráví "kde je Majda, hají Majda..."
S Terezkou jsme po obědě udělali pár úkolů do školy, no moc se jí nechtělo... že prý "když jsem doma, nemám na učení náladu, mám náladu na hraní"... no z těch našich dětí prostě padají perly. 

A odpoledne přišla ta vzácná chvilka :-)) Mamka s taťkou šli ke strejdovi posekat trávu, když je po té operaci a tak si na hodinku vzali Madlenku s sebou. Terezka mě odmítla jako sparinga na hraní s barbínama (tiše jsem doufala, že to tak bude, ale byla jsem odhodlaná hrát princeznu a převlíkat panenky jako o život:-) ) a tak jsem si napustila vanu a strávila v ní skoro celou půlhodinu... úžasný :-)

Tak a teď se ozývá "tyty Majdo, bolí Majdo, tyty Majdo..." Tak já jí jdu udělat tytyty a říct, že takhle se teda vážně nespí :-)))