Jsem tak líná

že si ani nepamatuju, co jsem včera dělala (píšu zpětně, páč pobouřkový stav nefungujícího netu se protáhl na tři dny) :-(( nevím jestli tím brzským létem nebo dobíraným platem prášku nebo proč... ale nejraději bych zalezla do pelechu a spala a spala a četla (ovšem před tím bych musela do knihkupectví:-) ).
Středa byla ve znamení radosti a loučení... zajímavá kombinace co. Ráno jsme šli celá rodina do auta, to se nám ve všední den ještě nestalo!!! Odváželi jsme Terezku do školy, pak Maciho do Dejvic do hotelu na koučink a pak já a Majda domů, docela mi vyrazila dech výsledná čísla :-) Cestou domů jsem koupila jahody a na oslavu radosti upekla piškot s jahodami a želatinou... a ten důvod radosti? Taťka byl předevčírem na podrobné kontrole svého zdravotního stavu a objevený nález, je jen modřina v hlavě... a tak jsme si všichni řádně odfrkli. Odpoledne jsem vyrazila se Zuzkou a Marečkem na krátkou procházku a pak pro Terezku na poslední gymnastiku... ten konec roku se nějak nezadržitelně blíží a přitom mám pocit, že 1.září bylo nedavno.
Tatínek do Manchesteru dorazil v pořádku a tentokrát ho budeme mít doma už za dva dny.