Zase jsem něco nového objevila...

komáři vás poštípou i přes síťku, pokud se o ní tedy přímo opíráte... že to všichni vědí??? no já po dnešní noci to vím také... takhle doštípaná a k tomu rozlámaná a nevyspalá už jsem dlouho nebyla. Abychom předešli vracení se Madlenčiného zánětu, vzali jsme jí s sebou k moři i matračku z postýlky... na mou otázku "Maci a není ten stan malý", mi bylo už doma odpovězeno "jasně, že není"... ale dneska ráno zaznělo z něčích úst "musíme koupit nový, větší stan" :-) Matračka zabrala polovinu stanu určitě a na zbytku to bylo kdo z koho... já chtěla kvůli horku být co nejblíže k síťce a tím jsem se odsoudila k tomu jednoznačně nejhoršímu místečku ve stanu... :-) no naštěstí šlo jen o jednu noc.
A přitom bych na jednu stranu v tom stanu ráda zůstala celý týden... je to zase něco jiného, vaření pod stromy v přírodě, sezení na karimatce a jídlo bez stolu, i Majda si to užívala a vlastně tak nějak nechápala, co se to kolem ní děje :-)

Nicméně po snídani jsme se vydali do včera vytipovaného Pakoštane... hned za cedulí byla odbočka na pláž a tak jsme to zkusili. Dojeli jsme k vratům, za nimiž bylo stovky aut, recepce a placený vstup. Řekli jsme si, že je to zbytečné, když nevíme, co je kde jinde a tak jsme vyndali věci z auta, Majdu naložili do kočáru a vyrazili na první koupačku. Došli jsme na příjemné místo se skálami, borovicemi, mírným i kamenným přístupem do moře a jen pár lidmi. Než jsme obešli celou zátoku včetně FFK, přibylo všude mraky lidí. Nakonec jsme se vrátili zase na začátek, kde se nám líbilo nejvíc. Rozložili "tábor" a šli se ochladit. Moře bylo báječné, ale Madlenka na něj měla naprosto opačný názor... "studený, neci, bojim" a řev jako bychom jí vraždili... no super, hlavně že tohle je jediné místo, kde se ta naše potáptka může koupat a ona nechce :-( Maci se vracel do auta pro zapomanuté rukávky a malý člun, a při té příležitosti se optal na placené pláži, jestli nemají nějaké apt... nemají, ale máme to zkusit ve městě.
Asi po hodině jsme unavení z horka a z povalování a tak se vydáváme do městečka. Po několika marných pokusech, jsme našli Turistické informace, odkud nás velmi rychle vypakovali, že se máme jít zeptat do turistické agentury, že oni nám ubytování neporadí... no příjemní opravdu nebyli, což se mi snad ještě na žádném íčku nestalo. No ale co, sluníčko svítí, přece si nenecháme zkazit den... a tak jsme se vrátili ke styčnému bodu Pakoštane, kostelu viditelnému snad ze všech stran, a světe div se, přímo u něj byla Turistická agentura. Velmi milá a ochotná slečna nám sdělila, že jeden apartmán mají, že zavolá, měli plno, ale u sousedů ne a tak přijel pán ať se s ním jedeme podívat. Barák nebyl žádný zázrak, apartmán neměl supermoderní nábytek, ale byl to příjemný pokoj s postelemi, skříní, kuchyní, terasami a koupelnou... a tak bylo rozhodnuto... bydlíme a dneska spíme tak, že budeme mít každý prostor na roztažení rukou :-)) A protože nejsme žádní blbci, máme s sebou všechny věci a jak mi po chvíli dojde, dokonce i jídlo... tak rychle uvařím polévku, Maci nanosí krámy a oběd s poledním klidem může začít :-)))
Odpoledne jsme se vydali na druhou stranu městečka obhlídnout pláže... zalidněné, ale příjemné. Tak jsme se vykoupali, povozili Madlenku ve člunu a chvílí jí nechali ať si moře osahá... už si troufla sama skoro po zadek... no úspěch :-)
Když jsme odhodlali, že pojedeme pro zbytek věcí, stálo nám ve výjezdu auto... jak vtipné, doma se nám to stává každou chvíli. A tak Maci vyrazil za paní domácí, ta nelenila zvedla telefon a přišla nám říct "klíče jsou uvnitř, uhněte si". No na tom nic není a tak hlava rodiny sedá do auta, otáčí klíčkem a nic... ještě jednou to samé a zase nic... přichází vysmátej soused odnaproti, sedá do auta, otáčí klíčkem a nic... nikdo netušíme co se děje, vzteklá máma volá synovi ať hned přijede, že ten křáp nejde nastartovat. Mladej dojede během pěti minut, pohladí auto po kapotě, sedne dovnitř, otočí klíčkem a nastartoval:-)))